Střevní potíže jako průjem a zvracení jsou u dětí poměrně časté a mohou rodiče značně znepokojit. Chápat jejich příčiny, rozpoznat varovné signály a vědět, jak správně postupovat, je klíčové pro rychlé uzdravení dítěte a prevenci závažnějších komplikací, jako je dehydratace.
Průjem je definován jako změna konzistence stolice, která se stává kašovitou až tekutou, nebo jako zvýšení frekvence vyprazdňování. Často je doprovázen dalšími nepříjemnými příznaky, jako jsou teploty, nechutenství, celková únava a pochopitelně i zvracení. Zvracení je pak reflexní děj, kterým se žaludek zbavuje svého obsahu, často jako reakce na podráždění.
Nejčastějšími původci těchto zažívacích potíží u dětí jsou viry, z nichž mezi nejznámější a nejzávažnější patří rotaviry. Tyto viry mohou způsobit prudký nástup onemocnění s vysokými horečkami a intenzivním zvracením, které rychle vede ke ztrátě tekutin a minerálů, tedy k dehydrataci. V méně častých případech mohou být na vině i bakterie (např. E. coli) nebo paraziti. Klinický obraz se liší v závislosti na konkrétním původci, ale typicky se po inkubační době objevují vodnaté stolice, někdy s příměsí hlenu či krve, bolesti břicha, horečky a právě zmíněné zvracení.
Dehydratace je největším rizikem, kterému mohou děti během průjmu a zvracení čelit. Je důležité umět rozpoznat její příznaky:
U kojenců a velmi malých dětí probíhá dehydratace často rychleji a může být život ohrožující, proto je u nich nutná zvýšená opatrnost.
Existuje několik situací, kdy je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc:
Hospitalizace může být nutná při těžších stupních dehydratace, kdy je dítě apatické, špatně pije, málo močí, nebo při neúspěšné domácí léčbě. U nejmenších dětí (do 4 měsíců věku) je nutná hospitalizace dříve vzhledem k jejich zranitelnosti.
Přesné určení původce onemocnění není vždy nutné pro zahájení léčby, protože výsledky bývají k dispozici až po několika dnech a léčba se primárně soustředí na zvládnutí příznaků a prevenci dehydratace. Vyšetření je indikováno pouze při závažných průbězích, u velmi malých dětí nebo při průjmu s krví.
Nejdůležitějším pilířem léčby je dostatečný příjem tekutin a minerálů. Rodičům se doporučuje podávat tekutiny po malých dávkách, ideálně chlazené. Vhodné jsou:
Pokud je dítě kojeno, je nezbytné kojení nepřerušovat. Mateřské mléko obsahuje nejen živiny a tekutiny, ale i ochranné látky pro střevní sliznici. Uměle krmené děti by měly pokračovat v příjmu svého obvyklého mléka v plné koncentraci.
Vhodná strava při rekonvalescenci zahrnuje:
V dnešní době jsou k dispozici i další pomocníci. Některé probiotika, jako jsou Lactobacillus rhamnosus GG nebo Lactobacillus reuteri, a také kvasinka Saccharomyces boulardii, mohou pomoci zkrátit dobu trvání průjmu. Dále existují volně prodejné přípravky na bázi jílu (např. Smecta) nebo jiných látek (např. Tasectan), které mohou pomoci vázat vodu ve stolici a zlepšit její konzistenci.
Antibiotika nejsou u virových průjmů a zvracení nutná. Indikována jsou pouze v případě prokázané bakteriální infekce, a to zejména u rizikových skupin dětí.
Někdy se průjem a zvracení mohou objevit i v souvislosti s respiračními infekcemi, kde hraje roli zahlenění. Důležité je v takovém případě dbát na dostatečný přísun tekutin, který pomáhá zřeďovat hleny a usnadňuje jejich odstranění. Vhodné jsou čaje, ať už samotné, s medem a citronem, nebo bylinné sirupy. V místnosti by nemělo být přetopeno a vzduch by měl být vlhký, například pomocí mokrých prostěradel.
Pokud se objeví kašel, rozlišujeme kašel suchý, dráždivý, který je vhodné tlumit, a kašel vlhký, produktivní, který podporujeme léky na odkašlávání. Je třeba si uvědomit, že malé děti mohou hleny polykat a následně je zvracet, což je běžný mechanismus a nemusí být na závadu.
Pokud se stav dítěte během 24-48 hodin domácí léčby nezlepší, nebo se naopak zhoršuje, je nezbytné vyhledat lékaře. Zvláště pokud přetrvává hustá žlutá či zelená rýma, dítě silně kašle, je unavené nebo má zvýšené teploty i po delší době.
Pamatujte, že tyto informace jsou obecné. Vždy se řiďte pokyny svého pediatra.